MOCHILEROS PICTURES

" SVĚT NA DOSAH " "POZNAT,ZAZNAMENAT,CHRÁNIT,POMÁHAT,PŘEDÁVAT..."

HODINY

Odkazy

Masážní studio

masáže od Verči

Bankomaty VISA

načerpejte kartou

Best time to visit

kdy a kam vyrazit

Däniken

Erich von Däniken

Facebook

Mochileros Pictures

Fitipaldizain

potřebujete web?

Foto Šárka

krásné fotografie

Foto Zuzana

svatební fotografie

Fotolab

internetová fotosběrna

Green Life

záchrana pralesa

Green Ways

něco pro zdraví

Letenky

levné letenky

Lonely Planet

baťůžkáři všech zemí

Ministerstvo zahr. věcí

užitečné informace

Moje podróże

kamarád Zbyszek

Nadační fond Inka

pomoc indiánským dětem

Očkování

očkování na cesty

Odtahová služba

pomoc na silnici i jinde

Počasí

předpověď počasí

Prime Time Video

nejen svatební video

Převodník měn

měnová kalkukačka

Suffer

punkrock band

Tatra 815 GTC

kolem světa

UNESCO

světové dědictví

UNICEF

pomoc a práva dětem

Velbloud

club & café

Viabona

tělo a duše

Wikipedia

otevřená encyklopedie

Záchranná služba

jihočeská záchranka

RSS

RSS

Speciality

Baklava

Baklava je sladký zákusek, který se objevuje v mnoha kuchyních v oblasti, kterou kdysi ovládala bývalá Osmanská říše, ve Střední Asii, a zemích mezi nimi. Varianty baklavy jsou tedy populární v Turecku, na Balkáně, ve většině arabského světa, Íránu, na Kavkaze, v Afghánistánu a v zemích turkotatarských národů Střední Asie. Je to sladkost z vrstev těsta filo (listového), plněná sekanými ořechy a slazená sirupem nebo medem.

Současnou podobu a rafinovaný způsob přípravy nabídla klasická baklava v období Osmanské říše. Nejstarší zmínka o baklavě se našla v kuchyni paláce Topkapi v Istanbulu a pochází z období vlády sultána Fatiha. Podle tohoto záznamu byla v paláci připravená baklava v roku 1473, v měsících šaban. V polovině 17. století byl Evliya Celebi hostem na panství Bitlisiho Beya, vzdáleného od Istanbulu, a psal o tom, že baklavu ochutnal. Ve Vehbiho kronice s názvem Sürname se můžeme dočíst, že při příležitosti obřízky synů sultána Ahmeta III. se konala slavnostní hostina, na které se hostům podávala baklava. Z tohoto, jako i z jiných zdrojů je zřejmé, že baklava, která byla velmi rozšířená ve všech částech Osmanské říše, se podávala především v bohatých domácnostech, na oslavách a slavnostních hostinách. Dalo by se říci, že je z jednoduchého těsta se vyvinulo mistrovské a rafinované dílo kuchařského umění, které se zodpovídalo nárokům bohatých statkářů a úředníků s vybraným vkusem.

Někteří vědci, ke kterým patří i Bert Fragner, vědecký pracovník Univerzity Bamberg, zastávají názor, že vývoj pokrmů a nápojů v Osmanské říši byl ovlivněný vkusem a výběrem nejvyšší vrstvy obyvatel Istanbulu. Je známo, že v palácích sultána a vysoké šlechty s oblibou zaměstnávali kuchaře, kteří byli mistři v přípravě baklavy. Velmi důležité bylo, aby těsto na baklavu, yufka, bylo co nejtenčí. Kuchaři, kteří měli být zaměstnáni, museli umět připravit nejenom rýži pilav, ale i baklavu. Jejich odbornost se posuzovala už při přípravě těsta. Za mistra kuchaře byl považovaný ten, kdo dokázal zhotovit tak rozměrné těsto, kterým se dal vyplnit najednou celý plech. Ve starobylých istanbulských palácích se při přípravě baklavy od kuchaře požadovalo, aby na plech naložil minimálně 100 vrstev yufky. Pro dům bylo velkou ctí zaměstnávat kuchaře, který dokázal připravit takové těsto. Dříve, než plech s baklavou vložili do pece, ukázali ho pánovi domu, který z výšky půl metra pustil na baklavu úlomek zlata, tzv. Hamidovo zlato. Jestliže úlomek propadnul přes vrstvy yufky až na plech, kuchař dostal pochvalu a za odměnu si mohl ponechat zlato. Jestliže však zlato uvázlo mezi vrstvami yufky, naplněný plech putoval zpět do kuchyně. Hanbou pro pána domu bylo, když se takové nevydařené představení konalo před hosty.

Nejšikovnější mistři baklavy sloužili bezpochyby v sultánském paláci, kde baklava nebyla jen symbolem bohatství a dobrého vkusu, ale sehrávala i důležitou úlohu při státních oslavách. Tradice pochodu s baklavou tzv. Baklava Alayi, která se vyvinula koncem 17. a začátkem 18. století, je toho nejlepším příkladem. Ve středu postního měsíce Ramadán odměnil sultán své vojáky a do kasárny poslal baklavu. Misky naplněné baklavou, ze kterých každá byla určená pro 10 vojáků, byly seřazené před kuchyní v sultánském paláci. První porci převzal Silahtar Aga, který zastával úřad velitele zbrojnošů, další misky nesly dvojice vojáků. Přes otevřené brány paláce pochodovali vojáci pod vedením velitelů svých jednotek ke kasárnám. Obyvatelé Istanbulu se tlačili na ulicích, aby viděli průvod a oslavovali sultána a vojáky. Tato tradice, díky které se baklava stala jedním ze symbolů Osmanské říše, upadla do zapomnění.

V současném Turecku existují podniky, které se věnují výlučně výrobě baklavy a jsou i obchody, které prodávají jen baklavu. Některé turecké regiony se specializují na výrobu baklavy, např. město Gaziantep zkráceně Antep, které je považováno za rodné město tohoto dezertu. V roce 2008 zaregistroval Turecký patentový úřad certifikát pro zeměpisné označení na Antep Baklava. Mistři z Antep kritizují nesprávnou přípravu baklavy a jsou toho názoru, že nikdo nedokáže tureckou baklavu připravit lépe než samotní Turci.

Recept

Existuje mnoho publikovaných receptů o přípravě dezertu baklava. Na internetových stránkách se můžeme dočíst české podoby z klasického listového těsta, nebo z hotových listů těsta nazývaného filo. Jedná se o zjednodušené varianty receptů, které mají napomoci při domácí přípravě baklavy. Ve skutečnosti se baklava připravuje z několika vrstev jemného těsta, které se válí na speciálních úzkých válečcích. Takto válet dokáže specialista až deset listů těsta naráz. Konečná podoba listu těsta je téměř průhledná a připomíná velice jemnou látku, jako hedvábí. Dosahuje šířky jednoho metru a délky až metru a půl.

Následně se tyto tenké listy těsta skládají na pečící plech. Tyto pečící plechy mohou mít dva základní tvary – kulatý nebo obdélníkový. Velikosti plechů se liší dle možností výrobny a požadavků odběratelských firem. Nutno říci, že se hotová baklava v tomto pečícím plechu přímo nabízí zákazníkovi ve výlohách obchodu.

Jak jsem uvedla v historických zmínkách o baklavě, tento dezert se může skládat až ze sta listů těsta. Klasicky je baklava nabízena minimálně z dvaceti vrstev těsta. Počet vrstev se odráží ve velikost baklavy, která může mít na výšku od třech do šesti centimetrů. V půlce takto kladených listů těsta na sebe se baklava posype ořechovou náplní. V Turecku můžeme nejčastěji nalézt dvě základní příchutě baklavy. Dle použitých ingrediencí rozlišujeme baklavu s vlašskými ořechy Cevizli a baklavu s pistáciemi Antep Fistikli. Samozřejmě se na trhu objevují i další druhy ořechů dle přání zákazníka. Průběžně se vrstvy těsta lehce pokapávají rozpuštěným máslem a nikdy se na sebe listy nesmí přimačkávat. Čím více vzduchových bublin v baklavě vznikne, tím je dezert křehčí a nadýchanější. Po položení poslední vrstvy těsta se baklava nakrájí na malé kousky. Tyto kousky mohou mít tvar kosočtverce, obdélníku, čtverce nebo trojúhelníku.

Takto nakrájená baklava se zalije máslem, nechá odležet a dá péct. Po vytažení se ještě horká zalije speciálním uvařeným kukuřičným sirupem. V žádném případě se nepoužívá cukrová nebo medová voda, jak se píše v laických receptech. Po vylití sirupu na pečící plech lze pozorovat, jak nakrájené kousky doslova tančí ve sladkém sirupu. Baklava se nechá vychladnout a během této doby těsto vstřebává sirup. Hotová baklava je doslova nacucaná sladkým sirupem. Na konec se ještě může posypat mletými ořechy nebo pistáciemi.

zdroj: www.turecka-baklava.cz , www.wikipedia.org

Žádné komentáře
 
"Mochileros" jsou přátelé, snažící se poznat kulturu a svět takový, jaký je. Zaznamenat do svých myslí, na film a fotografie. Podělit se o zkušenosti svoje i čerpat ze zkušeností druhých. Poznat historii i současnost. Vážíme si lidí, jejich kultury, historie a zvyků. Nesnášíme bezpráví, násilí a útlak v jakékoliv formě. Respektujeme ostatní. Snažíme se chránit tuto planetu a zachovat ji dalším generacím. Copyright © 2008-2014