MOCHILEROS PICTURES

" SVĚT NA DOSAH " "POZNAT,ZAZNAMENAT,CHRÁNIT,POMÁHAT,PŘEDÁVAT..."

HODINY

Odkazy

Masážní studio

masáže od Verči

Bankomaty VISA

načerpejte kartou

Best time to visit

kdy a kam vyrazit

Däniken

Erich von Däniken

Facebook

Mochileros Pictures

Fitipaldizain

potřebujete web?

Foto Šárka

krásné fotografie

Foto Zuzana

svatební fotografie

Fotolab

internetová fotosběrna

Green Life

záchrana pralesa

Green Ways

něco pro zdraví

Letenky

levné letenky

Lonely Planet

baťůžkáři všech zemí

Ministerstvo zahr. věcí

užitečné informace

Moje podróże

kamarád Zbyszek

Nadační fond Inka

pomoc indiánským dětem

Očkování

očkování na cesty

Odtahová služba

pomoc na silnici i jinde

Počasí

předpověď počasí

Prime Time Video

nejen svatební video

Převodník měn

měnová kalkukačka

Suffer

punkrock band

Tatra 815 GTC

kolem světa

UNESCO

světové dědictví

UNICEF

pomoc a práva dětem

Velbloud

club & café

Viabona

tělo a duše

Wikipedia

otevřená encyklopedie

Záchranná služba

jihočeská záchranka

RSS

RSS

KNIHOVNA

Popol Vuh

Posvátná kniha Mayů - Popol Vuh

Popol Vuh je známá písemná pamáka - záznam původních legend, mýtů i historických událostí ze života quicheských Mayů zapsaných patrně podle ústní tradice latinkou v quicheštině krátce po conquistě.

Popol Vuh, nebo také španělsky Libro del Consejo [libro del konsecho], či Libro del Común [libro komůn] je kniha o mayské mytologii zapsaná v jazyce quiché kmene quiché v dnešní Guatemale. Jedná se o hlavní věroučnou knihu mayů. Popol Vuh je rozdělen na čtyři hlavní části.

Kniha první
Pojednává o stvoření světa a pokusy o stvoření lidí; zničení nepodařeného lidstva a nepravých božstev.
Kniha druhá
Pojednává o vítězství světla nad tmou a o činech božských reků v Xibalbě.
Kniha třetí
Se zabývá dobou předků; čekáním na světlo a putováním z pravlasti.
Kniha čtvrtá
Líčí vznik quicheského státu a jejich nadvládu nad ostatními kmeny.

Xibalbá nebo také Šibalba je název pro podsvětí v mayské knize Popol Vuh. „Xil“ znamená v jazyce quiché hrůzu; místo děsu. Mayové věřili v koloběh věčného života, tzn. opakovaného zrození. Tuto moc pro ně představovala Šibalba, hvězda a mlhovina kolem ní, kterou pojmenovali stejně jako své podsvětí. „Nebeská“ Šibalba pro ně ale nepředstavovala nic hrozného, jelikož Mayové věřili, že smrt jednoho člověka, zvířete i rostliny dá život někomu nebo něčemu jinému. Tuto domněnku dokládá i úryvek z jejich náboženství, který praví, že se jejich Praotec obětoval a dal jim tak život. Přesto se Mayové smrti báli a dalo by se říci, že ji uctívali. Možná i proto, že věřili, že až umírající hvězda Šibalba zemře, vše mrtvé se znovu narodí.

Popol Vuh:

"...není už Popol Vuh... Byla taková původní kniha, sepsaná dávno a dávno, ale tvář její skryta je mudrcům a veštcům," napsal uprostřed 16. století neznámý autor v úvodu této knihy, nejvýznamnější dochované quicheské literární památky. Z jeho prostých, místy však i velice složitých mistrných tahů vystupuje před námi poutavý, na mnoze strhující obraz vzdáleného světa mýtů a legend i historických událostí ze života quicheských Mayů. Dočteme se zde o stvoření člověka, budeme svědky zápasu dobra a zla, světla a tmy v dobrodružných příbězích dvou chlapců, kteří v podsvětí Xibalbě mstí smrt svých otců, budeme sledovat vznik indiánských kmenů na území dnešní Guatemaly, jejich putování, sváry a války i boj Quicheů o hegemonii krátce před příchodem Španělů. Pohled na mayskou literaturu by však byl jen neúplný bez Letopisů Cakchiquelů a Knih Chilama Balama, Proroka Jaguára na Yucatánu, z nichž jsou ve svazku zařazeny charakteristické ukázky.
Z prvé knihy přinášíme vyprávění o putování Cakchiquelů z bájného Tulánu a úsporně traktovaný, přesto velice živý a přesvědčivý obraz příchodu bílých dobyvatelů do Guatemaly a prvního povstání Indiánů. Z Knih Chilama Balama, literárních památek yucatánských Mayů z doby po conquistě, jmenujme za všechny ukázky alespoň poetickou evokaci dějin Itzů ve městě Chichen Itze, jakousi symfonii toku času, v níž lidské činy jsou jen vedlejším, doplňujícím prvkem velkolepého odplývání katúnů.

Původní mayské písemnictví v hieroglyfech je doposud nerozluštěno. A to i přes to, že známe několik slov, číslic a názvů měsíců. S mayskými nápisy se setkáváme na stavbách, hrobových kamenech či keramice. Z klasických pak materiálů se do současnosti dochovali pouze tři kodexy a fragment čtvrtého. Kodexy jsou skládaná reporela s textem a obrázky. Jmenují se podle měst, kde jsou uloženy. Fragment čtvrtého je uložen v Mexiku a má název podle místa kde byl poprvé vystaven.

Drážďanský kodex (Codex Dresdensis)
Madridský kodex (Codex Tro-Cortesianus)
Pařížský kodex (Codex Peresianus)
Grolierský kodex

Žádné komentáře
 
"Mochileros" jsou přátelé, snažící se poznat kulturu a svět takový, jaký je. Zaznamenat do svých myslí, na film a fotografie. Podělit se o zkušenosti svoje i čerpat ze zkušeností druhých. Poznat historii i současnost. Vážíme si lidí, jejich kultury, historie a zvyků. Nesnášíme bezpráví, násilí a útlak v jakékoliv formě. Respektujeme ostatní. Snažíme se chránit tuto planetu a zachovat ji dalším generacím. Copyright © 2008-2014