MOCHILEROS PICTURES

" SVĚT NA DOSAH " "POZNAT,ZAZNAMENAT,CHRÁNIT,POMÁHAT,PŘEDÁVAT..."

HODINY

Odkazy

Masážní studio

masáže od Verči

Bankomaty VISA

načerpejte kartou

Best time to visit

kdy a kam vyrazit

Däniken

Erich von Däniken

Facebook

Mochileros Pictures

Fitipaldizain

potřebujete web?

Foto Šárka

krásné fotografie

Foto Zuzana

svatební fotografie

Fotolab

internetová fotosběrna

Green Life

záchrana pralesa

Green Ways

něco pro zdraví

Letenky

levné letenky

Lonely Planet

baťůžkáři všech zemí

Ministerstvo zahr. věcí

užitečné informace

Moje podróże

kamarád Zbyszek

Nadační fond Inka

pomoc indiánským dětem

Očkování

očkování na cesty

Odtahová služba

pomoc na silnici i jinde

Počasí

předpověď počasí

Prime Time Video

nejen svatební video

Převodník měn

měnová kalkukačka

Suffer

punkrock band

Tatra 815 GTC

kolem světa

UNESCO

světové dědictví

UNICEF

pomoc a práva dětem

Velbloud

club & café

Viabona

tělo a duše

Wikipedia

otevřená encyklopedie

Záchranná služba

jihočeská záchranka

RSS

RSS

Zajímavosti

Mořská pěna

Mořská pěna neboli sepiolit. Mořská pěna obsahuje prvky vodík, kyslík, křemík a hořčík. Je to vodnatý zásaditý křemičitan hořečnatý. Terminologie však není jednotná. Dříve lidé věřili, že je to zkamenělá pěna z mořských vln. Z toho také pochází většina názvů.


Turecky Lületaşı, anglicky Froth of the sea, francouzsky Écume de mer, německy původně Lüle-Stein (podle tureckého originálu), později Meerschaum. Označení Meerschaum se dnes užívá mezinárodně.

Odborný mineralogický název sepiolit vytvořil geolog Ernst Friedrich Glocker v roce 1847, protože se mu mořská pěna zdála podobná tzv. sépiové kosti. Ve starší literatuře se uvádí též název afrodit.

Vyskytuje se v hadcích (serpentinitech).

Největší a nejznámější ložisko se nachází ve Frýgii v Malé Asii, poblíž města Dorylaion (řecky: Δορύλαιον, latinsky: Dorylaeum, turecky Eskişehir), kde 1. července 1097 zvítězila vojska 1. křížové výpravy nad Seldžuckými Turky, a 25. října 1147, během 2. křížové výpravy naopak Seldžučtí Turci na hlavu porazili německého krále Konráda III. Dnes leží na území Turecka.
V Česku: Nová Ves nad Oslavou, Hrubšice, Biskoupky u Ivančic.

Dýmky

Z nejčistších a nejkvalitnějších bílých kusů mořské pěny se vyřezávají dýmky, tzv. pěnovky. Pěnovky se začaly vyrábět již v 17. století v Turecku, do Evropy pronikly v 18. století a brzy se staly velkou módou mezi šlechtou. Typickou inspirací pěnovek jsou hlavy slavných osobností, zvířata skutečná i mytologická, erotické scény, lovecké výjevy a podobně. Zvláště oblíbený námět je lidská lebka, do níž je zaťatý orlí spár. Pěnovky se ukládají do dřevěných kufříčků vyrobených na míru, neboť jsou velmi křehké. Při kouření se doporučuje pěnovku držet v rukavici, nebo v kapesníku, protože lidský pot a kožní maz ucpává jemné póry mořské pěny. Po správném nakouření se bílá barva pěnovky mění v medově zlatohnědou. Povrch dýmky bývá též někdy patinován, například včelím voskem, nebo vorvaninou.

Bílý, lehký a porézní materiál se získává na různých místech Turecka. Druhotný minerál vzniklý zvětráváním serpentinitů. Také v sedimentech mořského a jezerního původu, recentně vysrážením ze slané vody v suchých oblastech. Díky své zvláštní struktuře s nesčetnými drobnými póry je mořská pěna velice savá a tím ani nepotřebujete filtr. Nejdříve se materiál namáčením změkčí a připraví ke zpracování. Formování se prování nejčastěji řezáním, méně často soustružením. Hotové dýmky se někdy ošetří včelím voskem.

Barevný odstín pěnovek se postupem času mění od bílé přes žlutohnědou až po tmavou a sytou červenohnědou barvu, což je dáno tím, že pěna vstřebává kondensáty vznikající při kouření. Protože mořská pěna jako látka složená z minerálů nemůže shořet, nejsou tyto dýmky citlivé na horko vznikající hořením tabáku během kouření, a můžete je tedy kouřit bez problému za vysoké teploty nebo venku ve větru.

"Zprvu panensky sněhobíle vypadají dýmky z takzvané mořské pěny – pověstné pěnovky, jež jsou jedny z nejdražších. Jejich název je pouze metafora, upozorňující na málo vídanou barvu. Jinak jsou vyřezávány z hydrosilikátu magnézia, což je nerost, který se těží v turecké Anatolii. Pěnovky patří ke špičce nejenom pro svou krásu, ale také pro vlastnosti: umožňují chladné kouření a dobře vstřebávají onen neblaze páchnoucí kondenzát, který v dýmce vzniká. Touto vlastností se tak stávají pravým opakem např. porcelánových dýmek.

Nejprve jsou pěnovky běloskvoucí, ale s každým nacpáním a vykouřením postupně mění barvu (od bílé přes brandy až k višni). Pěnovky nicméně vyžadují pevnou a jistou ruku – komu se dýmku podaří upustit, ať počítá s tím, že je to většinou její nenávratný konec. Proto se pěnovky uchovávají ve speciálním pouzdru."

Při koupi pěnovky byste měli dát rozhodně pozor na to, zda se jedná o takzvanou mořskou pěnu v bloku. Tato dražší varianta zajišťuje, že byla dýmka vyrobena ze souvislého kusu. Pěnovky z lisované pěny jsou méně savé a do kouře často uvolňují chuť pojidla.

Mimo Turecka jsou ještě naleziště mořské pěny v Africe, každopádně je tato pěna nízké kvality a také není sněhobílá ale zbarvená do různých odstínů šedi.

Více zde: http://klubmersanka.webnode.cz/o-dymkach/koureni-dymky/pojmy/

Žádné komentáře
 
"Mochileros" jsou přátelé, snažící se poznat kulturu a svět takový, jaký je. Zaznamenat do svých myslí, na film a fotografie. Podělit se o zkušenosti svoje i čerpat ze zkušeností druhých. Poznat historii i současnost. Vážíme si lidí, jejich kultury, historie a zvyků. Nesnášíme bezpráví, násilí a útlak v jakékoliv formě. Respektujeme ostatní. Snažíme se chránit tuto planetu a zachovat ji dalším generacím. Copyright © 2008-2014