MOCHILEROS PICTURES
" SVĚT NA DOSAH " "POZNAT,ZAZNAMENAT,CHRÁNIT,POMÁHAT,PŘEDÁVAT..."
Odkazy
masáže od Verči
načerpejte kartou
kdy a kam vyrazit
Mochileros Pictures
krásné fotografie
svatební fotografie
internetová fotosběrna
záchrana pralesa
něco pro zdraví
levné letenky
baťůžkáři všech zemí
užitečné informace
kamarád Zbyszek
pomoc indiánským dětem
očkování na cesty
pomoc na silnici i jinde
předpověď počasí
nejen svatební video
měnová kalkukačka
punkrock band
světové dědictví
pomoc a práva dětem
tělo a duše
otevřená encyklopedie
jihočeská záchranka
RSS
RSS
Login
Kalendář
Anketa
Statistika
Pomoc
Novinky
Horská medicína
VŠE O HORSKÉ MEDICÍNĚ NAJDETE NA WEBU
SPOLEČNOSTI HORSKÉ MEDICÍNY ČR
Akutní horská nemoc (zkratka AHN, anglicky AMS - Acute Mountain Sickness, také Altitude sickness) je komplex symptomů vyskytujících se u člověka ve velkých výškách, způsobený je nedostatkem kyslíku.
Může postihnout každého, kdo se pohybuje ve vyšších nadmořských výškách, kde je nižší atmosférický tlak. Týká se to především letců a horolezců. Protiopatřením je aklimatizace nebo vdechování kyslíku z kyslíkové bomby.
Ve většině případů je AHN závislá na rychlosti výstupu. Může se projevit již ve výšce kolem 3.000 m. Akutní horské nemoci lze předejít dostatečnou aklimatizací, pomalým výstupem (300 - 500 výškových metrů za jeden den a noc, po 1000 metrech se doporučuje udělat den pauzu) a věnování pozornosti prvním příznaků. V případě přetrvávajících problémů je nutné ihned zahájit sestup do nižších poloh. Při podcenění Akutní horské nemoci hrozí Vysokohorský otok plic nebo Vysokohorský otok mozku a následná smrt.
Typické příznaky AHN
- nechutenství, zvracení
- nespavost
- únava nebo slabost
- nejistota
- malátnost
- vrávoravá chůze
- časté močení — doplňovat tekutiny — riziko dehydratace neboť se ztrácí pocit žízně!
- nad 7000 metrů nad mořem změny vědomí, ztráta soudnosti
Všechny metody léčení život ohrožujících forem akutní horské nemoci spočívají zejména v sestupu resp. dopravě do nižších poloh nebo alespoň použití přetlakového vaku (tzv. Gamowův pytel) a podání léků:
Léky proti akutní horské nemoci
- Diluran® nebo Diamox®(acetazolamid) – se podával k prevenci horské nemoci a k léčení akutní horské nemoci. Při preventivním podávání 125 – 250 mg (1 tbl.) denně, při léčení akutní horské nemoci 250 – 1000 mg (1 - 4 tbl. ve 3 denních dávkách). Před preventivním podávání je potřeba předchozí konzultace s osobním lékařem. Viz poznámka (¹)
- Dexamethazon® – podává se k léčení akutní horské nemoci. Denní dávka jsou 4 mg (8 tbl.). Při záchraně v horách nejsou kontraindikace. Dexamethazon je v současnosti jediným prokazatelně účinným lékem pro AHN a otok mozku. U otoku plic je zcela neúčinný. Osvědčila se kombinace s použitím přetlakové komory
- Corinfar ret.® (nifedipin) - podává se k léčení akutní horské nemoci. Při zjištění plicního edému nechat rozpustit v ústech 10 mg (1 slabší nebo „silnější“ tbl.) a dalších 10 mg polknout. Pokračovat v léčbě polykáním 3x 10 mg denně. Nepodávat při sníženém krevním tlaku (např. velká krvácení nebo mžitky až omdlívání ze stoje). Při výskytu nežádoucích účinků jako bolest hlavy, závratě, nauzea, návaly snižte podávanou dávku. Viz též Metypred®
| Léky | Diluran® (¹) acetazolamid |
Dexametazon® (²) dexametazon |
Corinfar® nifedipin |
jiné léky a pomocné prostředky |
|
| Lehká AHN | 2x 250 mg(¹) | neúčinný | Paralen® | ||
| Těžká AHN | otok mozku | 2x 250 mg | 8 mg, pak 4 mg/6 h |
sestup, vak/kyslík | |
| otok plic | neúčinný | 20 mg, pak Retard 20 mg/6 h |
sestup, vak/kyslík | ||
| Otok mozku a plic | 500 mg(¹) | 8 mg, pak 4 mg/6 h |
20 mg, pak Retard 20 mg/6 h |
sestup, vak/kyslík | |
(¹) Moderní stanovisko pro použití acetazolamidu
Jeho použití v nouzi při léčení AHN je sporné, problematické a riskantní. U mírné AHN ve skutečnosti není nutný, u těžších není tak účinný jako dexametazon. U otoku plic je nejen zcela neúčinný, nýbrž dokonce riskantní (při otoku plic je respirační acidóza a acetazolamid je zesiluje život ohrožujícím způsobem). Pokud se při podávání acetazolamidu (u indikované profylaxe AHN) objeví příznaky otoku plic je nutné jej ihned vysadit. Pro jeho podávání platí také omezení jako pro diuretika, jejichž opakované a nekritické podávání, zejména u dehydratovaných pacientů s vysokohorským otokem mozku a plic, hraje nikoli nepodstatnou roli při vzniku trombóz. Pokud je acetazolamid podáván i přes výše uvedená omezení, neměl by pacient v žádném případě pokračovat ve výstupu. (Pokud příznaky AHN vymizí, lze acetazolamid vysadit, a teprve pak pokračovat ve výstupu.)
(²) Dexamethazon je v současnosti jediným prokazatelně účinným lékem pro AHN a otok mozku. U otoku plic je zcela neúčinný. Osvědčila se kombinace s použitím přetlakové komory.
V případech nejasných a těžkých forem AHN se používá k přípravě transportu tzv. trojitá léčba: Dexametazon + Nifedipin + kyslík/přetlakový vak.
- prášky na spaní (ve výšce užívat pro tyto účely acetazolamid)
- přípravky proti bolesti podávané jinak, než ve velmi malých dávkách
Univ.-Doz.Dr.Franz Berghold, Dr. Wolfgang Schaffert, Alpinmediziniches Rundbrief der Österreichischen Gesellschaft für Gebirgs- und Höhenmedizin, č. 24, leden 2001
(Nejedná se o doporučení Lékařské komise ČHS)